Jak na klasifikaci evropských vín
Zejména francouzské víno je u nás často vnímáno jako pochoutka pro znalé, která se dá vychutnat pouze s odbornými znalostmi. Je opředeno spoustou klasifikací, označení a názvů, které mohou leckomu zamotat hlavu. V tomto článku si ukážeme, jak se snadno vyznat v klasifikaci vín Francie, Itálie a Španělska.
Vinařství je ušlechtilá disciplína, která ctí přesné postupy, hluboké znalosti a poctivost. Každá odchylka a chyba je ve víně poznat, a pokud to vinař myslí s děláním dobrého vína opravdu vážně, musí do jeho výroby dát kus svého srdce a vytříbit osobitý styl.
Není tedy divu, že po celém tom snažení by producent rád své úsilí nějak potvrdil a ochránil své výrobky přesným označením, které pomáhá koncovému spotřebiteli rozeznat kvalitu. V České republice platí obecné normy rozdělující vína podle obsahu o zbytkového cukru v moštu (šťáva z vylisovaných hroznů). Se stejným přístupem se setkáváme i v Německu a Rakousku.
Kde v České republice stačí říct, jestli je víno stolní, jakostní nebo s přívlastkem, ve Francii, Itálii a Španělsku je to kvůli historii poněkud složitější. Proto se v těchto zemích vyvinula řada zákonů a nařízení, která v tom dělají pořádek nejen samotným vinařům, ale i nám konzumentům.
Evropská Unie a vinné normy
Protože je Evropa územím, kde má víno doslova kořeny, téměř každý její stát má k němu určitý historický vztah a také vytvořenou vlastní legislativu. Před příchodem Evropské Unie byly tyto legislativy zcela oddělené a velmi obrazně řečeno, každý si mohl dělat víno, jaké chtěl.
Na základě této volnosti se můžeme v románské části Evropy setkat se zajímavým jevem. Vznikla zde propletená síť pravidel, která svou složitostí a těžkopádností často svazují výrobce a paradoxně škodí vinnému trhu. Víno je v těchto jižních zemích často těžší vůbec vyrobit a posléze s ním prorazit.
Evropská Unie proto sestavila vlastní souhrnnou legislativu, která celý systém klasifikace zjednodušuje, a dává tak zákazníkům i vinařům jasnější přehled. Postupným procesem se staré zvyklosti mění na nový a přehlednější systém. Samotné země si ale nechávají určité vlastní specifické znaky, které jim dávají ve světě výjimečnost.
Klasifikace francouzských vín
Začneme hned s tím nejkošatějším a nejsložitějším systémem. Francouzi jsou známí svým vlastenectvím a hrdostí. Možná proto různá nařízení EU částečně ignorují a souběžně s novou evropskou klasifikací užívají i tu starší. Podobně jako jejich gastronomie je francouzská vinná klasifikace plná pravidel a specialit, která na první pohled vystraší nejednoho ‚‚cizince’’. Vznikala totiž už za dob Napoleona a prošla řadou změn.
V současné době jsou na francouzském trhu viditelné hlavně čtyři klasifikační skupiny, které jsou jistou kombinací starého a nového. Tato bojovnými Galy založená země se pod znakem kohouta snaží hlavně o to, aby bylo u vín jasné, z jaké oblasti pochází. Jedná se tak o téměř fanatické ochraňování takzvaných apelací. Tedy vinařských území, která mají určitou reputaci a vína z těchto oblastí specifické vlastnosti.
| Stolní víno | Místní víno | Jakostní víno | Víno nejvyšší kvality |
| Vin de Table (nově Vin de France) | Vin de Pays (nově IGP) | VDQS – mělo by zaniknout | AC/AOC (nově AOP) |
- VdF (Vin de France)
Jednoduchá stolní vína, která obvykle nemají oficiálně uvedenou odrůdu ani původ vína. Na lahvích se většinou objevuje pouze informace, že se jedná o produkt z Francie. Na etiketě musí být uvedeno procento alkoholu.
Těchto vín se ve Francii vyrábí nejvíce, téměř polovina celkové produkce. Jedná se o základní vína určená k rychlé spotřebe. Velmi často se z Francie vyváží.
2. IGP (Indication Géographique Protegée)
Tato kategorie se částečně řadí pod nejvyšší kategorii AOP, která má chráněné zeměpisné označení. Nejedná se však o jednu a tu samou kategorii. Původně jsme ji mohli najít pod názvem Vins de Pays – zemská vína.
Základem označení je známa určitá oblast, ve které se produkuje víno z jedné nebo více odrůd vinné révy. Vína z kategorie IGP ale nepodléhají stejně přísným pravidlům jako vyšší AOP, čímž dodává vinařům volnost pro mísení vín a dalším novinkám.
Staré označení VdP se může nadále používat, ale pouze neoficiálně. Toto označení je sice vryto do paměti mnoha z nás, ale časem vymizí. Vinaře, kteří se jej stále drží, čeká nový schvalovací proces.
3. VDQS (Vin Délimité de Qualité Supérieure)
Někde mezi střední a nejvyšší kategorií francouzských vín se nachází VDQS. Ve volném překladu se jedná o víno nejvyšší kvality, které je nějakým způsobem kvalitativně vymezeno.
Řada těchto vín je díky své kvalitě přeřazována do skupiny AOP, jelikož už jen svou kontrolovanou výrobou často splňují nejvyšší standardy kvality.
Hlavním rozdílem mezi těmito skupinami je, že VDQS se může vyrobit na hektar více než AOP. K tomu, aby bylo přeřazeno, musí obstát v degustaci odborníků, kteří kontrolují kvalitu vín AOP. Pokud víno projde schvalovacím procesem, vinařství dostane novou ochrannou známku a může si už AOP ponechat.
4. AOP (Appellation d‘ Origine Protegée)
Královská kategorie mezi víny ze země lahůdek a šneků. Název znamená v překladu ‚‚oblast chráněného původu” a řadíme sem ta vůbec nejkvalitnější vína. Přísná pravidla sledují a určují nejen původ, množství produkce na hektar, odrůdu, způsob pěstování vinné révy, techniky zpracování a mnoho dalšího.
Pokud vinaři neprojdou novým schvalovacím procesem – tedy z AOC na AOP, jsou z této kategorie vyřazeni. Když schvalovacím procesem projdou, mohou si vedle nového označení ponechat i staré AOC.
Grand Cru není luxusní hotel
Na konec jsme si nechali to nejsložitější a nejzapeklitější. Cru je úřední označení vinice, které se opakovaně dobře daří. Takové víno, za jehož názvem najdete cokoliv obsahující slovo Cru, pochází z přesně definované vinice s výbornou reputací.
Celý systém je tak kolosálně složitý a neplatí ve všech vinařských regionech, že je to téma na vlastní článek. Můžeme však přiblížit, že najdeme 5 hlavních rozdelění Cru. Kvůli jejich exkluzivitě je nelze seřadit jinak než od nejlepších po méně nejlepší.
1. Cru Classé – Premiers Crus
2. Cru Classé – Seconds Crus
3. Cru Classé – Troisiemes Crus
4. Cru Classé – Quatriemes Crus
5. Cru Classé – Cinquiemes Crus
Klasifikace italských vín
Římané byli známi svou systematičností s možná až přímočarou přesností. Italům se jejich kulturní dědictví vpilo do krve a na rozdíl od Francouzů jdou na klasifikace vín napřímo a bez složitostí. Celý proces oficiální a strukturované klasifikace započal až v roce 1963, a díky tomu nenese přílišnou historickou zátěž.
V Itálii tak na nás nečeká žádný extrémně zamotaný systém klasifikace, ale poměrně jasná označení. To však neznamená, že by absence složitých systémů a pravidel znamenala méně hodnotnou vinařskou práci. Výslednou kvalitou se totiž klasifikace Itálie a Francie rovnají.
Pokud opět použijeme paralelu ke gastronomii, v Itálii je všechno prostší a lehčí se skvěle kombinovanými chutěmi. A v jednoduchosti je právě italská síla.
| Stolní víno | Místní víno | Jakostní víno | Víno nejvyšší kvality |
| Vino da Tavola | IGT | DOC | DOCG |
1. VDT (Vino da Tavola)
Prakticky ekvivalent našeho stolního vína. Nejednodušší vína, která Itálie může nabídnout. Jsou určena k místní spotřebě a běžně se se nevyvážejí do jiných zemí.
Navíc nepodléhají tak silné byrokracii, takže i jejich etiketa je na informace skoupá. Najdeme na ni jen obsah alkoholu a druh vína.
2. IGT (Indicazione Geografica Tipica)
Když jsme v úvodu do italské klasifikace říkali, že v jednoduchosti je síla, u IGT to platí dvojnásob. Nejmladší skupina italského střihu se zformovala roku 1992. Najdeme v ní vína ze specifického regionu.
Kvalitou jsou na tom o mnoho lépe než stolní vína a na rozdíl od nich se často exportují. Ani tato kategorie však neřeší příliš složitá pravidla. Stačí, aby výsledný produkt obsahoval 85 % odrůdy z vymezené oblasti. I když se to možná nezdá, lze mezi nimi najít i vína opravdu kvalitní a drahá.
3. DOC (Denominazione di Origine Controllata)
Pokud se už ve vínech vyznáte nebo chcete něco výjimečnějšího, určitě sáhněte po lahvi s označením DOC. Jedná se totiž o známku kontrolovaného označení původu. Jak vás možná napadlo, tato vína se díky tomuto označení dají přirovnat k francouzské kategorii AOP, ale neřadí se k úplné špičce.
Pokud si kupujete víno s označením DOC, jedná se o jedno z nekvalitnějších vín v dané oblasti. U této kategorie už je kontrola přísnější. Garantované jsou přesné odrůdy, výnos na hektar a další specifické znaky vína. Co do počtu, Itálie nabízí k ochutnání okolo 550 DOC vín.
4. DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita)
Nejenom Francie, ale i Apeninský poloostrov ve tvaru boty má své jedinečné vinařské klenoty. Vína s označením DOCG jsou té nejvyšší kvality. Jako paralelu k této kategorii můžeme označit nejvyšší francouzskou kategorii AOP, od které se liší specifickými požadavky. Světové uznání však sklízí tyto kategorie podobné.
Královská kvalita samozřejmě znamená i více než přísná pravidla. Stejně jako u kategorie DOC, najdeme na vínech DOCG ochranný kolek vydávaný státem.
Kromě kontroly minimálního obsahu alkoholu, výnosy vinice na hektar, odrůdy atd. absolvují DOCG vína také kontrolní degustaci, jestli víno splňuje náročná kritéria klasifikace DOCG. To znamená, že máte opravdu jistotu, že dostáváte to nejlepší.
Pro představu její exkluzivity dodáme, že aby mohl vinař vůbec o známku DOCG požádat, musí se nejprve 5 let pyšnit označením DOC. To však automaticky neznamená, že DOCG dostane.
Vůbec prvním uznávaným vínem v této kategorii bylo proslulé Barolo. Vín s ochrannou známkou je v této kategorii vskutku jako šafránu. Oproti DOC kategorii to dělá jen 72 vín, ale za to je lze díky kvalitě přirovnat k dosažení vinařské nirvány.
Španělská klasifikace vín
Připravte si tapas, nakrájejte jamón a dejte si siestu. Můžete být totiž v klidu. Ani ve Španělsku nás nečeká francouzsky spletitý systém vinařských označení a kategorií.
Španělé milují fiesty. Tedy oslavy, při kterých se pije víno. Dokážete si představit, jak nepříjemné by bylo při nich složitě řešit, co se vlastně pije? Dalo by se říct, že ve Španělsku se víno prostě dělalo odjakživa ve velkém a kategorie vznikly tak nějak před chvílí.
Původně šlo totiž opravdu o produkci na kvantitu a kvalita se příliš neřešila. To se však v posledních desítkách let rapidně změnilo k lepšímu a v současnosti už si můžete vybrat ze čtyř kategorií. Nejvíce v současnosti vinařským světem rezonují výborná vína z oblasti Rioja, která se těší čím dál větší oblibě.
Jistá podobnost francouzskému systému může být trochu podezřelá. Je to tím, že španělské vinice byly často zakládány právě šikovnými Francouzy.
| Stolní víno | Místní víno | Jakostní víno | Víno nejvyšší kvality |
| Vino de Mesa | Vino de la Tierra | DO | DOCa |
1. VdM (Vino de Mesa)
Opět začneme jednoduchostí. Vinos de mesa jsou prostě stolní vína. Složitosti stranou. Lahev Vino de Mesa na sobě bude mít pouze jednu informaci. A to, že se jedná o červené víno (vino tinto) nebo bílé víno (vino blanco).
U tohoto vína se na etiketě nedozvíte o použitých odrůdách. Obavy však nejsou na místě. I v této kategorii najdete velice kvalitní vína.
2. VdMde (Vino de Mesa de)
I přes téměř stejný název, jde o trochu něco jiného než Vino de Mesa. Tato vína spadající pod kategorii stolních vín jsou o trochu kvalitnější. Hlavním rozdílem od VdM je, že se na jejich lahvích uvádí i odrůda.
3. VdlT (Vino de la Tierra)
Vino de la Tierra. Doslova víno země. Takové víno už patří mezi zajímavější suvenýry, které si můžete ze Španělska odvést.
Jedná se o kousky, které jsou charakteristické, netypické, zvláštní a osobité. Mají typicky místní styl specifický pro daný region, takže například Navarra nabídne jiný střih vín než mořem omývaný Jerez.
4. DO (Denominacio de Origen)
Španělská vína v této kategorii mají jasně určený původ. Nejedná se tedy o regionální víno, ale podobně jako ve Francii o víno z přesně definované oblasti.
Když vezmete DO lahev do rukou, kromě původu, obsahu alkoholu a druhu vína na ni najdete i přesnou odrůdu.
Vína s tímto značením zaručují kvalitu odpovídající francouzské kategorii AOP (AOC) nebo italské DOC. Zajímavostí je, že mají i podobná pravidla kontroly.
5. DOCa (Denominacio de Origen Calificada)
Nejvyšší možné označení zaručující nejvyšší možnou kvalitu navíc s národní garancí. To nejlepší, co země býčích zápasů, flamenca a pomerančů dokáže z vín nabídnout. Tuto kategorii proslavila zejména již zmíněná vína z oblasti Rioja. Logikou věci se jedná o paralelu italskému DOCG.
Výběrová vína. Ve vašem e-mailu.
1× měsíčně se těšte na doporučení, zajímavosti a výhodné nabídky pro váš archiv.
Odesláním e-mailu souhlasíte s Podmínkami ochrany osobních údajů
