Dělení vína pro úplné začátečníky

Přístupů a způsobů dělení vína do jednotlivých kategorií nebo skupin je vícero. Liší se v daných vinařských zemích, jinak se na ně dívá zákon a jiné rozdělení se bude hodit zkušenému someliérovi. My se dnes podíváme, jak se ve víně rychle zorientovat, pokud se o něj teprve začínáte zajímat.
V České republice stanovuje rozdělení vína vinařský zákon z roku 2004 a jeho novely. V praxi se pak u nás můžete setkat s tzv. germánským způsobem rozdělování vín, ke kterému se ale postupně přidává i druhý z existujících systémů, a tím je románský – uplatňuje se u našich vín originální certifikace. Jak se od sebe liší?
Germánský systém vyzdvihuje vyzrálost hroznů (danou zejména cukernatostí) a také odrůdu révy vinné. Románské třídění pak upřednostňuje místo původu hroznů, které se nazývá také terroir – přečíst o něm si můžete v článku Jak vinařská oblast ovlivňuje chuť vína.
Základní dělení vína: Je libo bublinky, nebo raději ne?
V našem praktickém přehledu si jako první uvedeme dělení vína do následujících kategorií:
Tiché víno (nebo jen jednoduše víno) je nešumivé, neperlivé víno, které je zároveň nearomatizované a nefortifikované.
Šumivé víno se za splnění určitých podmínek označuje také jako sekt. Obsahuje oxid uhličitý a vyrábí se primárním či sekundárním kvašením vína nebo moštu.
Perlivé víno má pak nižší tlak a obsah alkoholu než šumivé. Vyrábí se ze stolního vína a stejně jako šumivé může být dosyceno oxidem uhličitým.
Likérové víno se nazývá také jako fortifikované a obsahuje přídavek vinného destilátu. Patří sem mimo jiné také vermuty nebo portské víno. Likérová vína jsou často vhodná k archivaci.
Zapomenout nemůžeme ani na burčák, který je ve své podstatě částečně zkvašeným hroznovým moštem.
Bílé víno, červené víno… Na barvě záleží!
Jednoduché dělení vína podle vizuální stránky používají mnozí z nás a na otázku, jaké víno máme vlastně rádi, často jako první odpovíme právě jeho barvou. Dodejme, že dělení podle barvy se týká tichých vín.
Bílé víno se vyrábí z bílých i červených hroznů (například Tramín červený) a svoji barvu získá tím, že se hrozny kvasí bez slupek.
Červené víno se vyrábí z modrých hroznů, které obsahují červené barvivo ve slupkách. Rmut se kvasí déle a za vyšších teplot, než je tomu u bílého vína. V červeném vínu jsou proto ve vyšší míře obsaženy třísloviny.
Růžové víno vzniká také z modrých moštových odrůd, slupky z hroznů se však nechají se rmutem naležet jen krátce – obvykle 4 až 6 hodin.
NÁŠ TIP: Setkat se můžete ale i s oranžovým nebo žlutým vínem… Víte, jak se od sebe liší?
Oranžové víno souvisí s výrobou podle starobylých gruzínských metod a technologií, které spočívají zejména v dlouhé a opakované maceraci hroznů.
Jako žluté víno označují vinaři speciální přírodní suchá nebo přírodně sladká vína, která se vyznačují právě žlutou barvou (Tokajské, Vin jaune, ledová a slámová vína).
Suché víno, nebo sladké víno? Napoví obsah zbytkového cukru
Podle obsahu zbytkového cukru, který vinné kvasinky nepřeměnily na alkohol, můžeme rozčlenit tichá i šumivá vína. Pokud necháme promluvit řeč čísel, vypadá dělení takto:
Tiché víno
- Suché víno: nejvýše 4 g/l (případně 9 g/l – celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr musí být nejméně o 2 g/l nižší)
- Polosuché víno: do 12 g/l (případně 18 g/l – celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr musí být nejméně o 10 g/l nižší)
- Polosladké víno: do 45 g/l
- Sladké víno: 45 g/l a výše
Šumivé víno
- Brut nature: do 3 g/l
- Extra brut: 0–6 g/l
- Brut: do 12 g/l
- Extra dry: 12–17 g/l
- Sec: 17–32 g/l
- Demi-sec: 32–50 g/l
- Doux: více než 50 g/l
Kvalitní víno určuje vyzrálost hroznů a litera zákona
Rozdělení vína v souvislosti s minimální vyzrálostí hroznů použitých k jeho výrobě jsme se již věnovali v článku Přívlastkové víno: Dělení vín podle cukernatosti. Opakování je však matka moudrosti, a proto si ho pojďme krátce připomenout, pokud vás téma zaujme, ve výše zmíněním textu naleznete další informace.
- Kategorie, kde se jeden stupeň NM rovná jednomu kg přírodního cukru ve 100 l hroznového moštu, vypadají následovně:
- Víno (dříve také stolní víno) – 10 ⁰NM
- Zemské víno – 14 ⁰NM
- Jakostní víno: odrůdové – 15 ⁰NM, známkové – 15 ⁰NM
- Víno originální certifikace – 15 ⁰NM
- Jakostní víno s přívlastkem, které se dále dělí na:
- Kabinetní víno – 19 ⁰NM
- Pozdní sběr – 21 ⁰NM
- Výběr z hroznů – 24 ⁰NM
- Výběr z bobulí – 27 ⁰NM
- Ledové víno – 27 ⁰NM
- Slámové víno – 27 ⁰NM
- Výběr z cibéb – 32 ⁰NM
A to je vše? Kdepak… Víno to nevzdává!
Na závěr jen připomínáme, že tento přehled není určitě vyčerpávající. Možná vás zaujala italská vína, nebo nedáte dopustit na vína francouzská… Někomu zachutná portugalské víno a jiný k němu přidá španělské. Další možností třídění vína je tedy například země původu nebo vinařská oblast.
Zkušený someliér zase nejspíše rozdělí bílé a červené víno podle jeho vhodnosti k pokrmům nějak takto:
- Mladé bílé víno
- Plné, suché bílé víno
- Aromatické bílé víno
- Sladké bílé víno
- Mladé červené víno
- Těžší červené víno
- Těžké zralé červené víno
Nevěste ale hlavu, vždy vám ještě zbývá ta nejjednodušší kategorizace vín ze všech na světě: Chutná mi / Nechutná mi.
Výběrová vína. Ve vašem e-mailu.
1× měsíčně se těšte na doporučení, zajímavosti a výhodné nabídky pro váš archiv.
Odesláním e-mailu souhlasíte s Podmínkami ochrany osobních údajů