Nejlepší načasování pro otevření archivního vína
Čeká vás významná událost, výročí, oslava? Pak vás možná napadne, zda nenastal ten pravý čas otevřít víno z archivu, na které si už nějaký ten rok myslíte. Než se do toho však pustíte, přečtete si náš článek, ať se nepřipravíte o očekávaný zážitek.
Archivace vína není žádná věda. Nebo snad ano?
Inu, jak se to vezme. Pokud s archivací vína začínáte, doporučujeme vám určitě načerpat alespoň základní informace o jeho správném skladování, abyste nebyli po otevření vysněného vína zklamáni.
Abychom vám celý proces vzdělávání ulehčili, připravili jsme pro vás samostatný článek na téma Jak uchovávat archivní vína. Dozvíte se v něm nejen jak archivní vína skladovat, ale jaká vína jsou k archivaci vůbec vhodná.
Máte všechny důležité poznatky pohromadě nebo už jste je stihli vstřebat mnohem dříve? Paráda, pojďme dále!
Archivní víno nemusí být jen stoleté víno
Pokud jste si pojem „archivní víno“ dosud spojovali jen s opravdu starými víny, pak vězte, že podle litery zákona tomu tak není. Podle prováděcí vyhlášky k zákonu o vinohradnictví a vinařství lze na etiketě najít označení archivní víno, pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně hroznů.
S čím to souvisí? Určitě také s tím, že archivaci a vína k ní určená dělíme podle časového horizontu na tři skupiny – a to takto:
- Krátkodobá archivace: 1 až 3 roky (týká se většiny jakostních a kabinetních vín).
- Střednědobá archivace: 3–8 let (patří sem pozdní sběry, výběry z hroznů či cibéb, slámová a ledová vína).
- Dlouhodobá archivace: více než 8 let (zahrnuje kvalitní fortifikovaná vína, vína portská, burgundská…).
Jiné třídění spojuje první dvě skupiny a uvádí dělení vín následovně:
- Vína ke kratší a střední archivaci: 3–5 let.
- Vína k dlouhodobé archivaci: 8–25 let i déle.
Vždy je potřeba mít na mysli, co je vlastně cílem archivace vína. Není to nějaký „hon za nejstarším vínem“, ale zhodnocení vína a maximální rozvoj jeho potenciálu. A ten je u každého vína vázán na jiný okamžik.
Už? Na jasnou otázku nejednoznačná odpověď
Pokud teď očekáváte přesné instrukce, kdy které víno otevřít, možná vás trochu zklameme, ale přesto vám dáme užitečnou radu: Víno z archivu bychom si měli dopřát na vrcholu jeho zrání, v okamžiku, kdy je jeho chuť a vůně na nejvyšší úrovni.
Zjistit to můžete tak, že máte uskladněno několik lahví zcela stejného vína (šarže), které otevíráte třeba po roce nebo v delších intervalech (u drahých vín se lahve neotevírají, pouze „napichují skrze korek“). Obecně platí, že bílé víno zraje v lahvi rychleji než červené.
Dojmy si můžete i zapisovat a v okamžiku, kdy cítíte, že víno je v nejlepší kondici, se připravit na jeho konzumaci. Poté totiž vína začnou jen ztrácet na kvalitě a působit „unaveně“, což znamená, že jejich dokonalosti už nelze zpětně dosáhnout.
Ke správnému načasování otevření archivního vína mohou v neposlední řadě přispět i osobní preference. Někdo si rád vychutná víno ovocných ještě svěžích tónů, jiný konzument si raději počká vyzrálejší charakter.
Víte, že…
Zaujala vás metoda, při které se víno pouze „napichuje“ přes korek? Pak vězte, že se jmenuje coravin a je to dokonce celý propracovaný systém s příslušnou technologií, která zajišťuje ochutnávku vína i bez otevření. Víno z lahve získáte přístrojem s dutou jehlou, která projde korkem. Prostor, který se následně v lahvi uvolní, pak doplní inertní plyn a víno tak může nadále dozrávat.
Po otevření vína vás čeká ještě jeho dekantace
Po otevření archivního vína by měla následovat ještě dekantace, která se u starších – zejména červených – vín provádí za účelem odstranění sedimentu před servírováním. Probíhá tak, že se víno přelévá do dekantační nádoby (karafy), přičemž se ho na dně lahve trocha ponechá – právě kvůli případné usedlině.
Someliéři si ke kontrole dekantovaného víno často pomáhají svíčkou, kterou prosvěcují hrdlo lahve. Mají tak jistotu, že nehrozí přelití vína i se sedimentem. Víno by se do dekantační nádoby mělo přelévat pomalu po jejích stěnách.
Mladá červená vína se před servírováním potřebují spíše tzv. nadechnout, proto jim prospěje, když je provzdušníme. Při tomto procesu můžeme víno do nádoby přelévat z větší výšky a následné s ním ještě zakroužit. Poté by mělo před samotnou konzumací ještě hodinu stát. Projeví se tak jeho komplexní aroma a chuť.
Přečtěte si také, které sklenky na víno použít, ať servírování vína dopadne na jedničku!
Archivní vína jsou (nejen) skvělým dárkem
Jedním z důvodů k archivaci vína je fakt, že archivní víno je skvělým dárkem k různým výročím, narozeninám nebo třeba vhodnou součástí slavnostní tabule. Někdo si rád uchovává víno, které mu nadmíru zachutnalo, a chce ho proto mít vždy po ruce. Další milovníci vína mohou jednoduše propadnout sběratelské vášni nebo do vína jako takového investovat.
Archivace vína v praxi aneb Tip na závěr
Závěrem je potřeba říct, že vína dostupná v běžné obchodní síti nejsou pro archivaci vhodná. Výrobci je uvádějí na trh se záměrem rychlé spotřeby (ideálně do dvou let), jsou to vína lehká, svěží a dlouhodobým skladováním u nich ničeho nedosáhnete.
Pokud tedy toužíte po kvalitě, která se časem zvyšuje, zkuste přímo vína určená k archivaci. Dalším vodítkem mohou být rady od odborníka, který se archivními víny zabývá. S výběrem by vám měl pomoci i vinař nebo zkušený prodejce vín.
V neposlední řadě sledujte náš blog, kde se archivnímu vínu budeme i nadále věnovat.
Výběrová vína. Ve vašem e-mailu.
1× měsíčně se těšte na doporučení, zajímavosti a výhodné nabídky pro váš archiv.
Odesláním e-mailu souhlasíte s Podmínkami ochrany osobních údajů